Návštěvu Punkevní jeskyně jsme naplánovali na samotný konec pobytu v dětské léčebně v Ostrově u Macochy. Vzhledem k tomu, že je celkem dost daleko od našeho domova, tak si přece nenecháme ujít takovou úžasnou příležitost.
Když jsme si šli koupit lístky, tak jsem se zaradovala, že nás nebudou rušit davy turistů a bude nás pomálu. Ouha. Kde se vzala, tu se vzala, početná skupina malých lidí se šikmými očima nás přesvědčila, že o návštěvu Punkevní jeskyně je veliký zájem po celém světě.
Což o to, slušné vychování měli.
Když jsme pak nastupovali do lodiček, tak jedna z nich s fotoaparátem na krku anglicky oslovila mojí dcerušku : „ Slečno, vy jste tak hezká, mohla bych se s vámi vyfotit?“
Proč ne. To jsem netušila, že o ní bude zájem i v jeskyních.
Po vstupu do Předního dómu nás uchvátila krápníková výzdoba, které se říká Galérie. Aby krása krasové výzdoby uchvacovala návštěvníky ještě víc, nechal tu profesor Absolon, který jeskyně objevil a zpřístupnil celé veřejnosti, zřídit umělé jezírko, na jehož hladině se krásy Předního dómu odrážejí. Takže je všechno vidět dvakrát bez toho, aby měl člověk promile v krvi.
To se pak člověk poměje.
Dále jsme procházeli kolem Škrapů a při cestě do Reichenbachova dómu jsme mohli nakouknout do Objevné chodby. Z něho jsme se pak dostali do Zadního dómu a hádejte, co jsme viděli.
Trpaslíka a vázu.
Dva široké stalagmity s plochým koncem vznikly skapem vody z velké výšky. Voda se rozstřikuje v drobných krůpějích do stran a tvoří dokonale rovnou plochu. Snad nejzajímavější útvar.
A pak jsme ho uviděli.
Uviděli jsme anděla.
Pohádkový krasový útvar, zčásti zastíněný třpytivou Drapérií. Na betonovém obložení, starém asi 80 let, můžeme pozorovat, jak rychle narůstá krápníková hmota, neboli sintr.
Tak ten nám ho ukázal. Ukázal nám cestu ven na samotné dno propasti Macochy.
Nás však z té jeskynní tmy uvítal krásný podzimní úsvit umocněný divokou barevnou podzimní přírodou. Tento skvělý zážitek byl dokreslen instrumentální hudbou, která v souladu s přírodní scenérií vyvolávala tiché mrazení na zádech.
Že bychom se ocitli v hobitím ráji?