Bábovky – na první pohled stejné, ale každá je trochu jiná. Bábovky – holky, ženy, babičky……

Román Bábovky je soubor dvanácti povídek od spisovatelky Radky Třeštíkové. 12 žen, 12 příběhů, které se navzájem prolínají a ovlivňují možná víc, než by si sami aktérky přály. Dohromady se tak doplňují a vytvářejí příběh obyčejného života.

Je to první kniha, kterou jsem od autorky četla a přečetla jsem jí za dva dny. Spisovatelčin styl je svižný a zároveň jde pěkně od ruky. Navíc popisuje charaktery osob ze současné doby, takže se tam může najít každá z nás.

Mě asi nejvíce zaujala poslední povídka „Čínská váza pro nikoho.“ Už i to jméno, paní Dobrovolná. Dobrovolně si sama na sebe uvázala bič v podobě postiženého dítěte, o které se sama starala hodně let? Dobrovolně se vzdala sama sebe a svojí práce ve prospěch svého dítěte? Dobrovolně zapomněla na to, že někde existuje jiný svět v podobě klapajících lodiček a tlachajících kolegyň? A co tatínek, jestli tak mohu označit toho mizeru, který jí to dítě udělal a pak utekl?

A co pak? Když už jí došly všechny její síly a už se nemohla starat dál? Ocenil to vůbec někdo, nebo naopak. Anebo pak byla označena za příliš starou a příliš hloupou jenom kvůli tomu, že se tolik let starala o svoje vlastní dítě?