Tuto knihu mi doporučila paní knihovnice, prý je to moc hezké. A taky – že bylo!!! .První kapitola se jmenovala ,,Pes na hoře Říp.“ Říp známe, protože bydlíme nedaleko a v dubnu se zde koná známá Řipská pouť s velkým množstvím rozličných atrakcí.
Povídka vypráví o tom, že pán Čech šel odněkud z Východu, protože se mu tam nelíbilo a ten pes šel s ním. Pak si sednul na jednu horu a protože se mu už byl unavený a líbilo se mu tam, tak se tam prostě usadil. A ostatní volali: ,,Bude nám líp“ . Jedno dítě zrovna mělo logopedický nácvik písmenka ,,ř,, a tak volalo :,, Bude nám říp“. Tak to je dobrý výklad…..
Pes, Libuše a Přemysl
To bylo o tom, jak Libuše soudila vojvody Chrudoše a Šťáhlava a ti se pořád hádali o pole, a nakonec Libuše rozhodla, že si ho rozdělí napůl. To se jim ale nelíbilo, Chrudoš začal křičet: ,,Běda mužům, kterým žena vládne´´, a Štáhlav se přidal :,,to radši smrt nežli ženské panování´´. Co jiného Libuši zbývalo, nežli si najít muže, aby je postavil do latě. To já taky tak dělám, když se nemůžu někde dohodnout, tak tam pak pošlu Standu, toho se aspoň bojí, to platí i pro dnešní dny. A protože byla v emočním rozpoložení, napadlo ji, že jí toho muže najde kůň. Ještě, že s ním šel ten pes a dovedl koně k Přemyslu oráči, jinak by to špatně dopadlo. Přemysl oráč byl naštěstí statný chlap, takže se kněžně Libuši zalíbil a mohla být svatba, i když byl chudý a z prostého rodu. ….
Pes a silný Bivoj
Četla jsem Kryštofovi o tom, že ten starý pán Čech pak umřel a po něm nastoupil pan Krok. Ten měl tři dcery- Kazi, Tetu a Libuši. Pes měl nejraději Kazi, protože si s ním hrála. Kazi se zamilovala do Bivoje, ale Bivoj byl chudý a tak musel nejdřív zabít divočáka, aby si jí mohl vzít. Mezitím si ještě našli nové sídlo a postavili Vyšehrad. Kryštof hned chtěl vidět, jak vypadá Vyšehrad, tak jsem mu šla dolů ukázat fotky. Fotky máme z tamního dětského hřiště a tyto historické postavy jsou tam zvěčněny ve formě dřevěných totemů.
Pes v dívčí válce
Toto téma jsem měla vždy v oblibě. Takže – Libuše skonala a měla kamarádku Vlastu, která si dělala zuby na jejího manžela Přemysla. Ten jí ale nechtěl, protože se o sebe nestarala a neuměla ani vařit, dokonce nasávala a to medovinu a tak se mu začala mstít. Postavila si hrad Děvín a všechny ženy navedla, že jsou muži k ničemu. Těm chlapům se to taky nelíbilo a řvali opojeni medovinou, že ženský mají sedět u přeslice. Vlasta si políčila na Ctirada, protože to byl fešák a měl svaly, a to lstí. Přivázali Šárku ke stromu, ta toho rozumu moc nepobrala, a když jel Ctirad okolo, tak do té léčky spadnul. Šárka mu namluvila, že má muže ráda, ten zjihnul a odmotal Šárku. Pak se opil medovinou a ve finále ho ty ženy zajaly. Udělaly si z něj otroka domácnosti, dokonce musel i vyšívat, až z toho ten chudák Ctirad vypustil duši. To Přemysla pořádně naštvalo, přepadl hrad Děvín se svými muži, Vlastu zabili- stejně neuměla ani vařit- a ostatní ženy se nakonec rády vrátily ke svým chlapům a fenky ke svým psům…..A pes byl rád, že je zase chvilka klidu.