Víte, co se nachází na druhé straně Hladové zdi vedle petřínských sadů?

Je to Kinského zahrada a kdysi ve středověku se na tam nalézaly jedny z nejlepších pražských vinic, které nesly jméno Ráj. V roce 1828 se celý pozemek dostal do rukou rodiny Kinských a tím začalo budování zahrady v anglickém stylu. Nechybí zde vyhlídkové terasy ani romantická zákoutí.

Nad tímto jezírkem je umělá skalka s vodopádem, voda spadá do velké tůně a přepadá tak z výšky po kamenné stěně do dolního jezírka a vytváří  kaskádu dvou vodopádů. Nad přepadem vede dřevěná lávka. V roce 1939 tam byla přemístěna z Kampy socha Herkula ze 17. století.

Herkules byl v řecké mytologii syn Diův a Alkménin a zároveň je největším hrdinou celé mytologie. Byl obdařen nesmrtelností a byl tak uznáván jako polobůh s nadlidskou silou, odvahou a důvtipem. V tomto jezírku zabíjí hydru.

Tato příšera žila v hluboké bažině a měla hadí tělo a devět hadích hlav, z nichž jedna byla nesmrtelná. K tomu měla jed, který dokázal zabít takřka cokoliv a kohokoliv. V tomto úkolu hrdinovi pomohl syn jeho přítele Loláa. Pomocí ohnivých šípů dostal Hydru z doupěte. Když ji však zničil jednu hlavu, tak jí vyrostly dvě nové. A tak jí začal hlavy upalovat, protože poté již hlavy nevyrostly. Na závěr usekl i nesmrtelnou hlavu a Hydra zemřela. V její krvi si namočil hroty šípů, které následně používal jako mocnou zbraň.

Ale je tam ještě jedno jezírko se se sochou lachtana od Jana Laudy. Lachtan byl vytvořen už v roce 1936 v několika odlitcích a jeden z nich byl umístěn právě sem až v roce 1953.

U západního cípu jezírka jsou umístěna boží muka, vlastně zajímavé vícenásobné sluneční hodiny. Zároveň to byl i morový sloup vzniklý v době morů v roce 1686. Sloup původně stával na Žižkově v blízkosti dnešního kostela sv. Prokopa. Sem se dostal jako spousta jiných předmětů na začátku 20. století v souvislosti se záměrem vytvořit z Kinského zahrady skanzen národopisného muzea. Protože sloup byl morový, na místě čtyř ciferníků hodin najdeme Krista na kříži a patrony proti nakažlivým nemocem a to hlavně právě proti moru. Každý z reliéfů má navíc nějaký předmět sloužící jako hodinový ukazatel.

Hlavní vstup do zahrady je z náměstí Kinských, kde stojí monumentálně solitární platan v úloze majordoma. Platan je jeden z největších stromů na celém Petříně a je obdivován návštěvníky, kteří do této části přijdou. Strom každého zaujme svým nadprůměrným  vzrůstem, ale také strukturou a barvou kůry, která pro nás není běžná a působí zvláštně a zajímavě. Tato dřevina u nás není původní. Strom je křížencem platanu západního, který pochází ze Severní Ameriky a platanu Východního, který je původem z Balkánu a Asie. Nese v sobě významný kulturněhistorický aspekt, například potomstvo platanu v zahradě Kinských bude takto označeno, ať bude vysazeno kdekoliv a ponese s sebou kulturní náboj vázaný k matečnému stromu. Budou to prostě potomci svých významných rodičů.