Odkládám svou knihu ,,Význam zenu“

 a vidím, jak se kočka směje pod vousy

a přitom se horlivě myje růžovým jazýčkem.

,,Kočko, půjčil bych ti knížku,

ale zdá se mi, že už jsi jí četla.“

Vzhlédne a opovržlivě se na mě podívá:

,,Nebuď labuť“, zavrní, ,,já jsem jí napsala.“