Kelty zná dnes téměř každý, ale jen málokdo dokáže o nich říci něco bližšího. Kdo je chce lépe poznat, může se vypravit do Nové budovy Národního muzea, kde právě o nich probíhá výstava. Národní muzeum vlastní jednu z nejrozsáhlejších archeologických sbírek v Evropě, spojenou svojí podstatnou částí s právě s tématem mladší doby železné, konkrétně laténské kultury, jejíž  rozmanitost výstava návštěvníkům ukazuje.

Ale kdo vlastně byli Keltové?

Jako Keltové jsou označovány rozmanité populace a kmenová uskupení doby železné v části Evropy severně od Alp, obývající západní Evropu až po britské ostrovy a po iberský poloostrov na západě, střední a jihovýchodní Evropu až po Malou Asii na východě. Společný jim byl sdílený umělecký, řemeslný a náboženský projev, pro který se v archeologii používá pojmenování laténská kultura podle jejího nejstaršího naleziště La Tene ve Švýcarsku. Výraz Keltové tedy neoznačuje jedno etnikum, ale používá se konvenčně pro označení nositelů laténské kultury mladší doby železné.

Toto je zlatý prsten z okolí Hořovic, který bezesporu patřil do výbavy porušeného pohřbu aristokratického charakteru.

První zmínky o Keltech

Nejstarší zmínka o zemi Keltiké se objevuje u řeckého zeměpisce a historika Hekataia z Milétu, další u Hérodota z Halikarnassu, který se v 5.století př. Kr.zmiňuje, že řeka Dunaj pramení v zemi Keltů. Tak vychází střední Evropa v této době z anonymity pravěkých kultur. Písemné zprávy antických historiků jsou však subjektivní a uvádějí to, co u Keltů bylo nápadné a odlišné. Příkladně v díle Diodóra Sicilského Bibliothéké historiké nacházíme popisy vzhledu Keltů jako lidí vysoké postavy, bílé pokožky a světlých vlasů, podoby jejich pestrého kostkovaného oblečení a nápadných šperků, jejich odvahy, emotivní povahy, obliby konzumace vína, obliby soubojů, pohrdání smrtí a víry v nesmrtelnost duší. Archeologické bádání nás seznamuje s novými poznatky o celé šíři duchovní a materiální stránky života tehdejších obyvatel naší země.

Kamenná hlava ze Mšeckých Žehrovic patří k nejpozoruhodnějším skulpturám mladší doby železné nejen v Čechách, ale v celé Evropě. Hlava muže je zhotovena z opuky získané v širším okolí místa nálezu. Na krku se nachází nákrčník čili torques s masivními zesílenými konci. Hlava se hlásí k laténskému uměleckému stylu a pochází nejspíše ze 3.století př.Kr. Koho skulptura zobrazuje?  Pro tento výklad je významný účes, který v současné bádání chápe jako specifický typ tonzury, jakou nosili druidové v předkřesťanském Irsku. Skulptura ze Mšeckých Žehrovic může tedy znázorňovat hlavu keltského druida. Původně byla umístěna v ohrazeném areálu, kde mohla být uctívána jako zobrazení významného předka komunity, která na místě sídlila.