Pojďte s námi do pohádky,
projdeme se tam a zpátky.
Potom zpátky do pekla,
princezna nás vypekla.
O pekle se nedá vyprávět, peklo se musí zažít!
Říše pekelná je jenom jedna. Na Čertovině u Hlinska. Podle pověsti se v roce 666 plavili čerti na pekelném korábu a pátrali po hříšných duších. Zastihla je však pořádná bouře a loď se převrátila dnem vzhůru.
Lucifer vzal své ohromné vidle, zapíchl je před příď převrženého korábu a pronesl :,,Peklo nikdy nebude mířit k nebesům. “
Pak přikázal všem svým chlupáčům kutat a kopat, aby si vybudovali svoje vlastní PEKLO: to pak pojmenoval Čertovina.
Uvnitř se nachází pět pater zábavy a dobrot pro malé i velké. Naleznete zde podzemní labyrint a restauraci pro občerstvení hladových poutníků. Dále prodejnu suvenýrů, hernu, vinárnu a minipivovar.
Musíte však počítat s tím, že okolo jsou čerti. Všude samí čerti, kam oko dohlédne. Jsou zcela ojedinělý a živí a předvádí jedno velké divadlo, takže se člověk baví od začátku do konce. Dětem se hrozně líbilo, že všem starším usedlým lidem říkají : ,, pantáto“.
Kdo se bavil nejvíce, byla moje dcera Kristýna. Tu si milí čerti vyhlídli jako objekt svého zájmu, zřejmě se jim zdálo, že s ní šijí všichni čerti. Posadili jí na mučící židli a ukázali, co se stane, když sedneš čertům na lep. Aby toho nebylo málo, tak jí pak poslali do kuchyně přebírat žížaly a šváby. Kristýnka vypadala hrozně spokojeně a tvářila se, že peklo je jejím domovem. Skoro jsem měla pocit, že tam na ní čekali.
Nakonec z toho byli unavení i samotní čerti a šli se posílit žejdlíkem medoviny.