Zámek Loučeň je romantickou barokní památkou s původními interiéry a nachází se v městysu Loučeň v okrese Nymburk. Cílem našich výletů za poznáním je již několik let a zcela jistě bude i na pořadu dne  i toto léto.

Prostě Loučeň. Kromě interaktivních dětských prohlídek zásadně s kostýmovou postavou se děti nejvíce těší na celoevropský unikát – totiž soubor 12 labyrintů a bludišť. To zaujme každé dítě a nejenom je. Již samotná prohlídka zámku je velice inspirativní, neboť kde jinde je možno usednout ke knížecí tabuli v zámecké jídelně nebo zazpívat si v hudebním salónku, kde koncertoval Bedřich Smetana.

V této podobě byl zpřístupněn dne 7. 7. 2017 – tři magické sedmičky, které umožňují vstup do pohádky.

A věříte, že se nám to povedlo?

V rámci víkendového programu jsem hledala zajímavý tip na výlet pro děti. Ten jsem nakonec našla a vzápětí jsem se lekla, protože se tam konala akce z Pohádky do pohádky (to už nevím přesně) a dítě oblečené v masce mělo vstup zdarma. Byl pátek večer a akce se konala v sobotu a maska na obzoru žádná.

Ještě, že mám kamarádky. Jedné z nich jsem zavolala a tam mi propůjčila královský háb, který ušila pro syna, což byl ubrus obšitý hnědou látkou.   Žezlo i korunu jsem v našich pokladech našla i já a tak jsme vyrazili na zámek Loučeň.

Kryštof  byl spokojený. Nejenom, že byl v masce krále (nevadí, že to byl starý ubrus), ale ještě kolem sebe měl celý ansábl pohádkových postav. Podle přítomných účinkujících jsem nakonec poznala, že to celé bylo vlastně věnované pořadu Arabela, protože jinak by tam nebyl princ Vilibald a dokonce i Fantomase jsme zahlédli.

Hejno trpaslíků v čele se Sněhurkou bylo nepřehlédnutelné a neustále korzovali po celém parku. Kdo chtěl, měl možnost nechat se svézt kočárem. Dětských atrakcí bylo víc než dost a všechny byly zábavné. Musela to být Arabela, protože tam měli kufr s tajemnými věcmi a děti hádaly, kteréá věc  patří ke které postavě.

Poté následovala samotná prohlídka zámku s pohádkovou bytostí a Kryštof se ve svém starém ubrusu naparoval jako páv – chtěla jsem napsat jako král.

Na konci prohlídky nás čekalo překvapení – focení v zámeckém kabinetu – a pozor!  – v samotném zámeckém křesle.

Zde je jasný důkaz, že pohádky se stále dějí,  a když dítě věří tomu, že je král, tak je prostě král.

A těch princezen, co tam bylo……..