Tak a je to tady! První školní den vypuknul se vší parádou a mě spadnul kámen ze srdce, že za výchovu mého synka konečně převezme zodpovědnost taky někdo jiný. Konečně nastal ten správný okamžik, kdy jsem probudila svého Kryštofa ze spánku se slovy : „ Hola hola, škola volá. A my jdeme, mámo, táto, ať je zima nebo bláto.“
Naše škola na první pohled vypadá zcela obyčejně. Ale jen na ten první. Když se člověk podívá blíže, uvidí tam veliké slunce namalované přes celou zeď. I uvnitř celé budovy je úplně slunečno, o prázdninách navíc přibyly nové skříňky na učebnice, to proto, aby si děti mohly nechat učení ve škole. Což je paráda, stačí jenom sešit na úkoly.
I jídelna oblékla novou tvář a družina se také nenechá zahanbit. Hned se pozná, kdo je kdo. Uprostřed místnosti se ocitl nový fotbálek objevilo se i nové zrcadlo.
Nejvyšší čas začít nový školní rok hrou na indiány. Kryštof si pozval kamaráda, převlékli se za indiány a během dne vystřídali dvě týpí a z kocoura si udělali tygra. Kryštof si našel svojí indiánskou čelenku a pouzdro na zázračné kameny, které si vysloužil od samotného mistra Šamana. To bylo z prázdninového dobrodružství, kdy se stal indián z kmene Bublajů a plavil se divokou řekou Otavou.
Výborná příležitost naučit se novou básničku